Medailové pořadí zemí na ZOH 2014 – sto padesát milionů číňanů na jednu placku

Vždycky mi tak trochu vadil žebříček pořadí zemí na olympijských hrách podle počtu získaných medailí. Jakou má logiku, aby byla země s jednou zlatou medailí před zemí s šestí stříbrnými a klidně deseti bronzovými? Někdo v tom zkrátka musí udělat pořádek. A protože mezinárodní olympijský výbor se k tomu nemá, rozhodl jsem se položit jeden svůj volný večer na oltář spravedlnosti a zkusit se na to podívat.

V tabulce dole jsou počty medailí, které v Soči vybojovali jednotlivé země spolu s oficiálním pořadím. To je určeno primárně podle počtu zlatých medailí. Při jejich shodě podle počtu stříbrných, a pokud by i těch bylo stejně, rozhoduje počet bronzových medailí. To je asi všem jasné. Jasné je tedy i to, že dochází k situacím, kdy je Bělorusko na osmém místě oficiálního žebříčku s celkovým počtem šesti medailí (z toho pět zlatých – klobou dolů), zatímco země se sedmnácti medailemi je devátá, protože zlaté jsou z nich jen čtyři. Sorry Rakousko.

Čím víc, tím líp!

Tím nejjednodušším krokem k  nápravě je tedy doplnit pořadí i podle celkového počtu medailí, bez ohledu na kov, ze kterého jsou vyrobeny. Na výsledek se můžete podívat v následující tabulce. Zmíněné Rakousko by si zase tolik nepolepšilo, dostalo by se jen z devátého místa na sedmé. Zato Bělorusko by se propadlo z osmého na sedmnácté místo. Pro zajímavost – Česká republika by v tomto systému hodnocení skončila na dvanáctém místě. Podle oficiálního žebříčku jsme byli letos s osmi medailemi patnáctí.

Medailové pořadí zemí na ZOH 2014 - oficiální a podle celkového počtu medailí.
Medailové pořadí zemí na ZOH 2014 – oficiální a podle celkového počtu medailí.

Takto stanovené pořadí má ovšem několik nedostatků. Asi tím největším je fakt, že naopak zcela ignoruje „váhu“ jednotlivých typů medailí a přiřazuje stejné pořadí zemím jako Slovensko (celkově jedna medaile – zlatá) a Kazachstán (celkově jedna medaile – bronzová).

Chce to pečlivě zvážit…

Z tohoto pohledu daleko spravdedlivější variantou je vážené skóre přidělené jednotlivým zemím na základě počtu získaných zlatých, stříbrných a bronzových medailích. Mohl bych také říct, že vlastně jen oboduji každou zemi tak, že za každou získanou zlatou medaili dostane tři body, dva za stříbrnou a bod za bronzovou. Ale neznělo by to tak sofistikovaně. Počty bodů, které by tímto způsobem získaly jednotlivé země a jejich vzájemné pořadí podle tohoto bodovacího systému vidíte v následující tabulce.

Medailové pořadí zemí na ZOH 2014 - oficiální a podle váženého přepočtu na "body".
Medailové pořadí zemí na ZOH 2014 – oficiální a podle váženého přepočtu na „body“.

Vzhledem k tomu, že tabulky jsou skvělá věc, ale zrovna pro porovnání změn v pořadí nejsou úplně to nejlepší, co můžete ze šuplíku vytáhnout, dal jsem hodnoty z posledních dvou sloupců do následujícího grafu. Ten zobrazuje oficiální medailové pořadí zemí (nalevo) a pořadí po přepočtu medailí na body (napravo). Modré země by si v důsledku použití tohoto systému polepšily, červené země by se naopak propadly. Šedé země na tom jsou… no… stejně.

Změny v oficiálním medailovém pořadí zemí (vlevo) při použitího "bodovacího" systému (vpravo).
Změny v oficiálním medailovém pořadí zemí (vlevo) při použitího „bodovacího“ systému (vpravo).

Relativně nejvíce si pohoršilo Bělorusko, jehož oficiální osmé místo je dané především pěti zlatými medailemi. Naproti tomu Švédsko, by se hlavně díky čtrnácti stříbrným medailím posunulo z oficiálního čtrnáctého na desáté místo. Česku by toto hodnocení příliš nepomohlo, z patnáctého místa by si o jedno polepšili.

Mimochodem, tomu grafu nahoře se říká slopegraph. Je na něm fajn, že umožňuje na první pohled vidět obě pořadí i velikost poklesů/vzestupů. Ten můj je nicméně spíše jen taková zjednodušená modifikace, běžně jsou totiž ještě hodnoty na osách různě daleko od sebe, podle toho, jak se liší jejich výchozí a cílová hodnota. V tomto případě je ale na obou osách pořadí od 1 do 26 a každé ze zemí je přesně o jeden stupeň za tou další. Tím pádem se jejich nerovnoměrné rozložení na osách eliminuje. Sám jsem na tenhle typ grafů narazil ve článku Edward Tufte’s “Slopegraphs”. V něm mimo jiné najdete podstatně lepší ukázky využití těchto grafů, best practices pro jejich tvorbu a další záležitosti.

Kolik je Čechů je potřeba na jednu medaili?

Potom je tu ještě jedna alternativní metoda jak úspěšnost zemí hodnotit „spravedlivěji“. A to sice přihlédnout k velikosti dané země – pro jednoduchost vyjádřené počtem obyvatel. Nelze popřít, že je rozdíl, zda z olympiády přiveze osm medailí dvoumilionové Slovinsko nebo stodvacetimilionové Japonsko.

Pro toto srovnání jsem předpokládal, že již tolik nezáleží na hodnotě medailí. Přivézt medaili z olympiády je v každém případě úspěch, a pro tyto účely je nepodstatné, zda byla zlatá či bronzová. S počtem obyvatel dané země jsem si hlavu také příliš nelámal a použil jsem hodnoty uvedené na Wikipedii. Jediný následující krok spočíval ve vydělení počtu obyvatel země počtem medailí z letošní zimní olympiády. Výsledné číslo je v podstatě počet obyvatel, na které připadá jedna medaile z olympijských her.

Velice vzdáleně by se dalo interpretovat jako „efektivita získávání medailí“. Pro Českou republiku vychází tato hodnota 1 314 229 – dá se tedy říct, že letos přivezl ze zimní olympiády medaili každý miliontý třistačtrnáctý tisící dvoustýdvacátýdevátý čech.

Medailové pořadí zemí na ZOH 2014 - oficiální a podle počtu osob, které v dané zemi připadají na jednu získanou olympijskou medaili.
Medailové pořadí zemí na ZOH 2014 – oficiální a podle počtu osob, které v dané zemi připadají na jednu získanou olympijskou medaili.

Z hlediska počtu obyvatel, na které připadá jedna získaní olympijská medaile, je na tom suverénně nejhůře Čína. Nejde ani tak, že by získala katastrofálně málo medailí (9), ale spíš o to, že se o ně musí dělit katastrofálně hodně lidí. V přepočtu potom na jednu medaili připadá závratných sto padesát milionů číňanů. A to je hodně. Čína se tak z oficiálního dvanáctého místa propadla až na úplně poslední šestadvacáté. Změny v pořadí ostatních zemí zobrazuje následující graf.

Změny v oficiálním pořadí (vlevo) při přepočtu podle počtu osob, které v dané zemi připadají na jednu získanou olympijskou medaili (vpravo).
Změny v oficiálním pořadí (vlevo) při přepočtu podle počtu osob, které v dané zemi připadají na jednu získanou olympijskou medaili (vpravo).

Lze z něj snadno vyčíst, že zohlednění počtu obyvatel nejvíce škodí relativně lidnatějším zemím. Nejvíce se tedy kromě Číny propadají Spojené státy a Rusko. Největší posun směrem nahoru analogicky zaznamenávají menší země – dvoumilionové Lotyšsko a Slovinsko. Na tomto způsobu hodnocení by vydělala i Česká republika, která by se z oficiálního patnáctého místa posunula až na místo deváté.

Naznačený systém hodnocení zohledňující počet obyvatel je z mnoha důvodů třeba brát s velkou rezervou. Už proto, že životní úroveň je v různých zemích různá a existují tedy rozdíly mezi tím, kolik procent populace v dané zemi má vůbec prostředky a podmínky k tomu, aby kdy měli alespoň teoretickou šanci na získání olympijské medaile – začali aktivně provozovat nějaký zimní sport. Přesnější by tak bylo například srovnání vůči počtu osob, kteří v zemi provozují konkrétní zimní sporty. Nebo vůči procentu HDP, která daná země vynakládá na podporu sportu apod.

Celá diskuse je pochopitelně tak trochu bezpředmětná ve světle toho, že nikdo systém hodnocení měnit nebude. A ani já po tom nijak neprahnu. Jen jsem chtěl nabídnout několik alternativ toho, jak se něj lze také dívat. Pokud máte vlastní názor na to, jaké hodnocení národů by podle vás bylo to „spravedlivé“, budu rád, když se o něj podělíte v komentářích. Případné návrhy vlastního způsobu hodnocení jsou vítány o to více.

2 thoughts on “Medailové pořadí zemí na ZOH 2014 – sto padesát milionů číňanů na jednu placku

  1. Díky za zajímavé srovnání. Přemýšlím jen nad tou váhou – říkám si, jestli by zlatá neměla být za dvě stříbrné a čtyři bronzové.

    U počtu obyvatel mě napadlo, že další metrikou by mohla být velikost olympijské výpravy – tedy počet olympioniků na medaili. Asi je to o trochu smysluplnější, než počet obyvatel, protože jsou na počty olympioniků do jednotlivých sportů jsou kvóty a počet obyvatel je spíše metrikou pro počet olympioniků, než pro medaile (ale jinak je OK).

    Případně diverzifikace národů – třeba u snowboardu Američané získali všechny tři kovy, Nizozemci zase v rychlobruslení. Buďto na disciplíny, nebo až na jednotlivé sporty.

    Jo, s čísly si holt lze hrát do nekonečna 🙂

    1. No, to je dobrá otázka a asi jediná možná odpověď je, že je to věc názoru 🙂 Momentálně by to vycházelo tak, že dvě stříbrné jsou víc než jedna zlatá. Ale dvě bronzové mají stejnou váhu jako jedna stříbrná. Může se to zdát divné, ale dává mi to takhle smysl. Nicméně s těmi váhami by se samozřejmě dalo pracovat různými způsoby.

      Pokud jde o ten přepočet na velikost olympijské výpravy, tak to je skvělý nápad, který jsem já neměl :/. A k té diverzifikaci mezi národy – skvělou vizualizaci na tohle téma vyrobili na ByteMuse.com.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.