Tento příspěvek byl původně publikován na webu reportermagazin.cz

Tweet uživatele @Posledniskaut a následně i související článek na Seznam Zprávy, narážející na poměrně pokročilý věk kandidátů KSČM do zastupitelstva Prahy 6, z nichž řada již dávno oslavila osmdesáté narozeniny, mě přivedl k myšlence na analýzu věku kandidátů do komunálních voleb a toho, jak jsou či nejsou věkově vzdáleni svému elektorátu. V době, kdy Miloši Zemanovi jeho vysoký věk (a podle všeho i životospráva) prakticky fyzicky neumožňují výkon jeho funkce a například současnému americkému prezidentovi musí do poznámek psát málem i to, aby nezapomněl dýchat, je navíc téma určité „přestárlosti“ volených zástupců poměrně aktuální.

Tyto dva případy jsou pochopitelně částečně myšleny v nadsázce a také jsou z pater politiky, která je o několik světelných let výše než ta komunální. Ale možná právě na kandidátkách na obecní úrovni dává smysl se na toto téma podívat podrobněji. Protože rozhodování osob, které z nich vzejdou, bude mít bezprostřední dopad na naše každodenní životy. Pokud je pravdou, že na volebních listinách se to hemží spíše našimi dědy než našimi vrstevníky, přináší to hned několik praktických problémů. Z nichž jako ten největší se mi jeví fakt, že zvláště ve chvíli, kdy je potřeba příjímat strategická rozhodnutí dlouhodobějšího charakteru, tito lidé v podstatě určují podobu světa (jasně, v komunální politice to zní spíš jako sarkasmus, ale you know what I mean…), ve kterém oni už nebudou. Jakkoliv morbidně a necitlivě to může znít.

Dostanou se tedy zastupitelstva českých obcí do područí gerontokracie? Disclaimer – jasně, že ne, ale kdy jindy se mi naskytne možnost použít slovo gerontokracie…?

Průměrný kandidát versus průměrný volič

Seznam všech kandidátů v jednotlivých obvodech spolu s jejich věkem můžete najít (stejně jako já) na volby.cz. Pokud by se vám jejich věk nechtělo opisovat ručně (stejně jako mě), můžete si je stáhnout programaticky pomocí skriptu, který jsem za tím účelem napsal. Podrobné výsledky si potom můžete projít v Tableau dashboardu, který jsem na těchto datech připravil.

Průměrný věk kandidáta do obecního zastupitelstva v září 2022 je lehce přes 47 a půl roku. Lidé ve věku 50 let a nižším tvoří přes 60 % kandidátek a těch ve věku přes 70, či dokonce 80 let je na nich jen pět resp. asi jedno procento. Což představu obcí řízených ctihodnými kmety naštěstí rychle vyvrací a dělá tak z výše zmíněného případu KSČM spíše výjimku. V porovnání s věkovým profilem obyvatel ČR (nad 18 let), kde je podíl lidí pod 50 „jen“ 53 % a lidí přes 70 či 80 let naopak 17 resp. 55 % se dokonce zdá, že starší lidé jsou z hlediska struktury kandidátek dokonce podrepezentováni.

Při bližším pohledu ale narazíte na pár zajímavostí. Zejména pokud dáte data do vztahu s průměrným věkem obyvatel na daném území. Tak například Praha, coby „kraj“ s nejnižším průměrným věkem obyvatel (podle posledního sčítání obyvatelstva z roku 2021), který činí něco přes 41 let, má v průměru nejstarší kandidáty, kterým je téměř 50. Jen na okraj – obecně dává smysl, aby byl průměrný věk kandidátů vyšší než průměrný věk obyvatel. Zatímco do průměru obyvatel se započítává věk „všech“, tedy i dětí, které průměr snižují, kandidovat lze až od osmnácti let. V Praze je tedy věkový rozdíl mezi průměrným kandidátem a průměrným voličem cca 9 let. Naopak v Kraji Vysočina jsou to pouhé tři roky.

Pokud přejdeme na nižší úroveň územního členění a seřadíme jednotlivé územní celky podle rozdílu mezi průměrný věkem kandidátů na jejich správu a průměrným věkem jejich obyvatel, dostáváme dost podobný obrázek. Přední příčky s největším věkovým rozdílem obsazují všechny tři hlavní části Prahy, kde rozdíl atakuje devět let. Na opačném konci spektra – tedy mezi územními celky, kde je věk kandidátů nejbliží průměrnému věku na daném území potom vidíme Hodonín, Žďár nad Sázavou, Pelhřimov, Uherské Hradiště, Zlín, Kroměříž a Přerov s rozdílem menším než tři roky.

Pokud jdeme na až na tu nejnižší možnou úroveň, tedy na jednotlivé obce. Začne se věkový rozdíl mezi průměrným kanidátem a průměrným obyvatele dané obce více lišit. Což je jen logické a je to dáno mimo jiné tím, že na úrovni obcí často kandidátku jen několik málo osob a tím pádem věk každého jednoho z nich s průměrem „kandidáta“ více zahýbe. Obce jako Sedloňov, Pětikozly, Jeneč nebo Strachoňovice, kde kandidují lidé v průměru o dvacet a více let starší než jejich obyvatelé tedy můžeme brát spíše jako kuriozitu. Stejně tak jako na druhé straně Radkovu Lhotu nebo Nelepeč-Žerůvku, kde jsou naopak kandidáti o 25 resp. 19 let mladší než průměrný obyvatel. Pokud se ale na situaci v obcích podíváme trochu více systematicky, potom snadno zjistíme, že nejčastějším případem je situace, kdy kandidáti do zastupitelstva jsou o cca 4 roky starší než obyvatelstvo. Pokud vás zajímá stav konkrétně ve vaší obci, můžete se na něj snadno podívat v dashboardu, který jsem nad daty připravil.

Politická příslušnost

Druhý způsob, jak se na data o věku kandidátů do zastupitelstev dívat, je skrze optiku jejich politické příslušnosti či pozice na kandidátce v dané obci. Vysílají jednotlivé strany do bojů o správu věcí veřejných podobně staré kandidáty? A jsou přední místa na kandidátkách rezervována spíše pro starší či mladší kandidáty?

Odpověď na první otázku je jednoznačné ne. Pokud se podíváme na popisné statistiky věku kandidátů s politickou příslušností ke stranám, které do voleb vyslaly (napříč volebními obvody) alespoň 100 kandidátů, dostaneme následující obrázek.

Prakticky všem „věkovým statistikám“ jasně vévodí KSČM, o které byla řeč už v úvodu. Do voleb vysílá nejstaršího kandidáta v úctyhodném věku 96 let. Průměrný věk jejich kandidátů je také jasně nejvyšší, přes 67 let. Pokud bychom kandidáty KSČM seřadili podle věku od nejmladšího k nejstaršímu a podívali se na toho prostředního v řadě (a našli tak median), zjistili bychom, že je dokonce ještě o 3 roky starší. Pokud bychom se z této řady zaměřili na první čtvrtinu „mladíků“, tak tomu nejstaršímu z nich je pořád ještě 63 let. Tedy o 18 let více než u druhé v tomto pořadí ČSSD. Třetí místo v tomto žebříčku obsadila KDU-ČSL. Z dalších stran, v současnosti zastoupených v parlamentu, se v horní polovině (tedy mezi těmi „staršími“) pohybují i čtvrtá SPD, páté ANO a šestá ODS. Naopak spíše mladší kandidáty nabízí STAN a TOP 09. Jednoznačně „nejmladší“ strana v celém žebříčku, kterou jsou Piráti, má potom věkový průměr kandidátů jen necelých 39 let a ten nejmladší ze čtvrtiny nejstarších teprve oslavil 44 narozeniny.

Poměrně racionálním argumentem proti právě popsaným číslům může být to, že jd o průměry za všechny pozice na kandidátce přičemž ale reálnou šanci na zvolení mají pravděpodobně pouze ti na čelních místech. Faktem ale zůstává, že i pokud se podíváme jen na kandidáty, kteří mají pořadové číslo deset a nižší (tabulka dole), situace se příliš nezmění. Pravda, převážně o něco omládnou, ale s celkovým žebříčkem stran to příliš nepohne.

Pozice na kandidátce

Zatímco mezi kandidáty jednotlivých stran jsou dobře patrné věkové rozdíly, z hlediska jejich nasazování na jednotlivé pozice kandidátních listin nehraje věk prakticky žádnou roli. Průměrný lídr kandidátky je ve věku necelých 48 let, potom sice cca do desátého místa nastává mírný propad, kdy tato místa jsou obsazována spíše mladšími kandidáty a potom se se zvyšující pozicí na kandidátce (a snižující šancí na zvolení) dostávají postupně na řadu starší kandidáti. Nejde ale o žádné zásadní rozdíly. Pokud pominu úplný konec a tedy např. kandidáty na padesátých a vyšších místech (jichž obecně na kandidátkách není moc a opět tedy průměr silně zkreslí každý jednotlivý kandidát), tak lze obecně konstatovat, že na pozicích od cca patnáctého místa dále již prakticky nejsou v průměrném věku velké rozdíly a ten se napříč pozicemi pohybuje kolem padesáti let. Jak je tedy vidět z grafu dole, i když lineární spojnice trendu naznačuje, že průměrný věk se s vyššími pozicemi na kandidátce také zvyšuje, jde ale reálně o to, že pokud kandidát klesne o jednu pozici na kandidátce, „zestárne“ asi o 0,05 roku. Tedy asi o 20 dní.

Tahle země není pro starý

Pokud bychom měli celé téma nějak shrnout, potom je potřeba konstatovat, že se určitě nedá čekat žádná invaze starců do obecních zastupitelstev. Alespoň v kontextu toho, jaký elektorát budou zastupovat. Na druhou stranu je ale fakt, že existují určité „ostrůvky“, kde politická soutěž generuje relativně starší kandidátky. Proč je to zrovna KSČM je asi celkem jasné. Proč je to do určité míry i Praha, už méně.